|
| |
|
|
Aktivní přístupy v sekundární prevenci pánevního dna po porodu
Zahořová, Markéta ; Křivánková, Markéta (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Aktivní přístupy v sekundární prevenci pánevního dna po porodu Cíle: Zhotovit zásobník funkčních cvičení a jejich modifikací s využitím pomůcek. Pro trénink PD byly zvoleny různé posturální polohy jako jsou leh, leh na břiše, sed, stoj a dále pak balanční pomůcky, které aktivují více svalových skupin a současně umožní kontrahovat i PD. Metody: Jedná se o teoretickou práci s částí deskriptivně-analytickou. Zahrnuje analýzu literatury včetně zpracování informací z dostupných zdrojů, analýzu aktivních přístupů v sekundární prevenci PD a vytvoření vlastní cvičební jednotky určené k dalšímu zkoumání. Výsledky: Sborník cvičení na trénink PD s metodickými popisy. Klíčová slova: Pánevní pletenec, těhotenství, gynekologická oslabení po porodu, inkontinence, prolaps pánevních orgánů, sexuální dysfunkce, vyšetření pánevního dna, metoda Arnolda Kegela, metoda Ludmily Mojžíšové, Alexandrova metoda, Feldenkraisova metoda, Cantienica, cvičební jednotka
|
|
|
Problematika dysfunkce pánevního dna u pacientů s cystickou fibrózou a její terapeutické intervence
Mohylová, Barbora ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Bouchner, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou globální dysfunkce pánevního dna u pacientů a pacientek s cystickou fibrózou. Teoretická část je věnována jednotlivým složkám dysfunkce, tedy urinární a fekální inkontinenci, prolapsu a sexuální problematice. Zaměřuje se především na mechanismus vzniku a prevalenci jednotlivých složek a dále obsahuje informace o muskuloskeletálních odchylkách, které nejčastěji nalézáme u pacientů s cystickou fibrózou. Zmíněn je zde též dopad inkontinence na kvalitu života pacientů. Experimentální část popisuje dotazníkový průzkum, z něj vyvozené hypotézy a jejich výsledky s komentáři. Nechybí statistické zpracování získaných dat a grafické znázornění výsledků. Uvedeny jsou i další důležité poznatky vycházející z průzkumu. Práce obsahově navazuje na předchozí bakalářskou práci a klade si za cíl upozornit na danou problematiku a prolomit hradbu mlčení z řad pacientů i zdravotníků.
|
|
|
Kvalita života seniorů s inkontinencí
Černá, Jana ; Bratová, Andrea (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce na téma "Kvalita života seniorů s inkontinencí", obsahuje dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na poznatky o kvalitě života, stáří a močovou inkontinenci. Zaměřuje se na její příčiny, příznaky, diagnostiku, léčbu, rizikové faktory a možnosti ošetřovatelské péče. V empirické části jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření u pacientů s močovou inkontinencí hospitalizovaných na oddělení následné péče nemocnice Bubeneč. Dotazníkovým šetřením se zjišťoval vliv močové inkontinence na kvalitu života pacienta v několika oblastech života jedince.
|
|
| |
|
|
Možnosti edukace v prevenci vzniku inkontinence po operacích prostaty
ČEŠKOVÁ, Jana
Cílem práce je zajistit u pacienta bezpečný pocit v předoperační přípravě, aby následně aktivněji spolupracoval v rámci prevence inkontinence v pooperačním období. Dalším cílem práce je vytvořit edukační materiál určený pacientům s plánovanou operací prostaty. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou pomocí dotazování formou rozhovorů. Jedna skupina pacientů byla edukována dle zvyku oddělení a druhá skupina byla edukována pomocí brožury. Při vyhledávání respondentů byli osloveni pacienti urologické ambulance Nemocnice Písek. Analýza dat byla uskutečněna metodou kódování v ruce, která se také označuje jako metoda papír a tužka. Výsledky lze rozdělit do čtyř oblastí podle toho, k jaké výzkumné otázce se vztahují. První část výsledků poskytla informace, že pokud je pacient subjektivně dostatečně informovaný, zajistíme si tak aktivní spolupráci v prevenci inkontinence v pooperačním období. Ve druhé otázce jsme zjišťovali, zda nedostatek informací má vliv na pocit bezpečí a jistoty. I to se potvrdilo. Třetí oblast přinesla odpověď na to, zda je pacient spokojený, pokud při příjmu pociťuje časový tlak. Většina mužů byla nespokojena, pokud časový tlak pociťovala. Čtvrtá oblast posuzovala vhodnost edukace pomocí brožury a dle zvyklosti oddělení v úspěšnosti preventivního opatření vzniku pooperační inkontinence. Muži, kteří využili brožuru, měli vědomosti o možné komplikaci a její prevenci. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku edukace v prevenci vzniku inkontinence po operacích prostaty. Výstupem práce je informační brožura pro pacienty urologické ambulance. Výsledky výzkumného šetření slouží pro zkvalitnění edukačního procesu u pacientů přicházejících k operačnímu výkonu prostaty.
|
|
|
Kvalita života pacientů po radikální prostatektomii
Šimčík, Michal ; Křivková, Jana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Bibliografický záznam ŠIMČÍK, Michal. Kvalita života pacientů po radikální prostatektomii, 2016, 117 stran, Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství. Vedoucí závěrečné práce: Mgr. Jana Křivková Abstrakt Primárním záměrem této bakalářské práce je zmapovat kvalitu života pacientů, kteří podstoupili radikální prostatektomii pro adenokarcinom prostaty. Hlavními cíli výzkumného šetření je zhodnocení v jakých oblastech pacienti pociťují nejmarkantnější zhoršení kvality života, vytyčení nejčastějších ošetřovatelských problémů, které sebou operační výkon přinesl, ve smyslu holistického pojetí nemocného a porovnání výsledků šetření s dříve realizovanými studiemi. Na základě výsledků statistické analýzy dat, získaných cestou anonymního dotazníku, by měl vzniknout teoretický výstup o kvalitě nemocných po tomto operačním výkonu, jenž by měl zahrnovat také vytvoření praktického a informativního materiálu, jehož snahou bude zlepšit adaptaci nemocných na změnu vlastního zdravotního stavu a zmírnit tak negativní psychosociální prožívání nemoci. Klíčová slova karcinom, kvalita, prostata, urologie, život
|
|
| |
|
|
Efektivita používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči
MUSILOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Empirická část diplomové práce se realizovala formou kvalitativního výzkumného šetření. Data byla získána na základě dvou obsahově odlišných polostrukturovaných rozhovorů s P/K využívajícími inkontinenční pomůcky předepisované lékařem na poukaz a vrchními a staničními sestrami oddělení následné péče v nemocnici p.o. a nemocnici a.s. Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že u obou skupin respondentů jsou z celého sortimentu pomůcek převážně využívány pouze natahovací čí plenkové lepicí kalhotky. U inkontinentních P/K v domácím prostředí jsou důvodem praktičtí lékaři, kteří na základě anamnestických údajů předepisují pouze pomůcky pro nejzávažnější stupeň inkontinence. Na odděleních následné péče je tato situace dána velkým počtem imobilních plně inkontinentních P/K. Výsledky ukazují, že předepisované množství absorpčním pomůcek praktickými lékaři je nedostatečné. Zdaleka nedosahuje množstevních limitů stanovených v dokumentech VZP. Respondenti tak musí vzhledem k nízkým příjmům seniorů vynakládat nemalé částky na inkontinenční pomůcky, které jsou pro ně nezbytné. V nemocnici p.o. je absolutní nedostatek absorpčních pomůcek. Inkontinenční pomůcky jsou zde financovány třemi způsoby. Na Oddělení geriatrie a následné péče 1 a 2 si musí P/K hradit a obstarávat absorpční pomůcky sami. Nemocnice jim poskytne pouze jednorázové podložky a hygienické pomůcky. Důvodem je nízký limit na materiál. Respondenti tento systém financování hodnotí negativně. Zatěžuje P/K i sestry. Pokup P/K absorpční pomůcky nemá, musí pomůcky půjčovat, sepisovat dluhy a následně si brát pomůcky zpět. Často díky tomu vznikají konfliktní situace ze strany rodin. Na těchto odděleních je vyhrazeno pět sociálních lůžek, které P/K umožňují preskripci pomůcek lékařem na poukaz stejně jako nemocným v domácím prostředí. Na Stanici paliativní péče si P/K hradí měsíční poplatek, prostřednictvím kterého jsou jim hrazeny i inkontinenční pomůcky. V nemocnici a.s. na Odděleních následné péče 2 stanice A, B jsou pomůcky plně hrazeny prostřednictvím nemocnice. Disponují zde dostatečným sortimentem i množstvím absorpčních i hygienických pomůcek, díky kterému je možná jejich individualizace.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s dysfunkcí dolních cest močových
NOVOTNÁ, Alena
Úloha sestry v péči o pacienty s dysfunkcí dolních cest močových je v současné době jedním z nejaktuálnějších témat urologie, gynekologie i neurologie. S ohledem na poslední výsledky epidemiologických studií, ukazujících na vysokou prevalenci v populaci, je v posledních letech tomuto problému věnována mimořádná pozornost. Dysfunkce dolních močových cest je definována jako soubor symptomů. K získání potřebných informací bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření a použita metoda dotazování s technikou nestandardizovaného rozhovoru. Osloveno bylo celkem 8 pacientů s dysfunkcí dolních cest močových a 8 sester pracujících na urologických odděleních a ambulancích Jihočeského kraje. K získání potřebných informací byly v této práci stanoveny tyto cíle: 1. Zjistit způsob získávání informací pacientů s dysfunkcí dolních cest močových. 2. Zjistit informovanost pacientů s dysfunkcí dolních cest močových. 3. Poukázat na podíl sestry v péči o pacienty s dysfunkcí dolních cest močových. Ke stanovení cílů byly dány výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem získávají pacienti s dysfunkcí dolních močových cest informace? 2. Jakými informacemi disponují pacienti s dysfunkcí dolních cest močových? 3. V jakých činnostech se sestry podílejí v péči o pacienty s dysfunkcí dolních cest močových. Z šetření vyplynulo, že populace o této dysfunkci nemá mnoho informací. Jestliže se u člověka vyskytne soubor příznaků, vyhledá ošetření u praktického lékaře, gynekologa či pediatra a po neustupujících potížích je odeslán na urologické oddělení k vyšetření. Je však mnoho pacientů, kteří s ošetřením otálejí měsíce i roky. Dále byl zjišťován podíl sester na péči o tyto pacienty. Jednalo se o personál, který měl dlouholeté zkušenosti. Výsledky mohou sloužit sestrám ke zlepšení kvality poskytované péče u pacientů s dysfunkcí dolních cest močových. Dále mohou zjištěné informace poukázat na chyby, kterých je třeba se vyvarovat při spolupráci sestry s pacientem, a informace ze šetření mohou také sloužit ke zhotovení informační brožury.
|
host ::
RSS.